Kniha Hlas věčnosti autorka Maria Králová 

Do rukou se mi dostala kniha Hlas věčnosti, autorka Maria Králová a tato publikace mě velice oslovila.

Musím se přiznat, že nejsem znalec Bible a tato kniha mě přiměla k tomu, že jsem si se smrtí Ježíše Krista spojila i utrpení, které musela prožívat  jeho matka Panna Marie. V knize tato Matka Marie promlouvá prostřednictvím Anežky  k lidem a nabádá je k modlitbám a uznání Boha Otce. Její rozmluvy zachycené v této  publikaci se odehrávají mezi lety 1982 -1993. V závěru knihy jsou zveřejněny modlitby na každý týden v roce. Některé z nich jsem opsala na tento web.

Ukázka z knihy
24. prosince 1990
Pán s vámi, děti moje! Přivádím svého Ježíše, abych vám Jej dala, jako jsem Jej dala celému světu před téměř dvěmi tisíci lety.
Buďte pozdraveni, miláčkové mojí Matky. Díky, že se snažíte změnit tento svět a dát mu podobu lásky, kterou jsem kázal. Bez lásky by tento svět zahynul. Vám pravím: Pokud bude jen několik  spravedlivých, nedopustím zničení planety. Buďte mi oddáni a milujte se navzájem, jako já miluji vás.                                                                              Váš bratr Ježíš

Mám dlouhou cestu před sebou. Přejte mi úspěch, abych rozehřála lidská srdce onou podivuhodnou Ježíšovou láskou, která znamená vstup do Božího království. Přijdu k vám zítra a povím, co mě potkalo. Dnes jsou lidé nakloněni mému vnukávání, dnes jsou schopni dávat se, ale je třeba upevnit víru, a to bude úkol všech, kteří mi rozumějí. Jen tak bude zachráněno toto pokolení, neboť nad ním visí hrozba. Víra je zachrání, naděje upevní a láska prozáří. Buďte v myšlenkách se mnou.

Pane můj,

zachraň nás,

Pane můj,

buď stále s námi

a dej nám lásku do srdcí.

Pane můj,

jsme hříšní, ale milujeme Tě

a máme snahu zlepšit svět.

Pane můj,

staň se naším jediným a blízkým,

kéž Tě nikdy nezklameme,

kéž Tě nikdy neurazíme,

kéž Tě nikdy nezradíme.    Amen.

Tuto modlitbu se modlete denně.                        Vaše Matka Maria

25. prosince 1990

Pán s vámi, děti moje! Ubohá Jeruzalém, trosky z něj udělaly lidské vášně. Vyvolený národ vraždí! „Běda tomu městu,“ řekl Pán, „postavím nový Jeruzalém ze srdcí lačnících po mé lásce“ – tolik Ježíš.

Byla jsem otřesena tolikou nenávistí i mimo hradby města. Přilehlé krajiny chystají spoušť světu a mezi nimi jsou i věřící. Celou noc jsem prosila:“Pane, Tvůj svatý slib nechť se vyplní, zachraň pro několik spravedlivých svou kolébku. Pane, ustrň se nad lidskou bědnou duší. Pane, smiluj se, neboť Tvé milosrdenství nezná hranic.“

Musím vám říci, děti moje: Zdá se mi, že svoboda národům nepřinesla ovoce. A já proto prosím, aby onen fíkovník nebyl ještě skácen, aby se dala lidstvu ještě lhůta.

Ještě malý dodatek: Je mnoho vyvolených, ale málo povolaných – to platí pro dnešní dobu. Pán to řekl obráceně: Doba dozrává, je málo povolených, aby obraceli nevěřící, jejich řady se musí rozšířit. Bělá se svítání třetího tisíciletí, doba návratu mého Syna, doba Jeho království. Jak dlouho ve skutečnosti potrvá tisícileté království Boží, bude záležet na mých dětech. Přijměte mé mateřské objetí a políbení.

Vaše Matka Maria

z knihy Hlas věčnosti

2. listopadu 1987

Žehnám vám, děti moje, dnes se zamyslíme nad dalším přikázáním Pána: Nezabiješ. Toto hlásám celému světu – nezabiješ! Nemáš právo, protože jsi ani sobě, ani druhému nedal život. Toto by sice popírali dnešní vědci a lékaři, ale duši do těla nikdo nedá. A tělo bez duše je nehybné – jen mrtvá schránka. Nezabiješ! Já jsem poslem Pána, abych hlásala mír na této Zemi. Jsem Královna míru a zůstanu jí, dokud zůstane život na této planetě. Já věřím a vím, že zůstane, ale musím mít ve vás, lidech, mocné pomocníky. Musím usmířit Pánův hněv nad nevděčným lidským pokolením.

            Děti moje, kdyby každý uznal toto přikázání, ráj by byl na světě. Nezabíjí se jen zbraní či nějakým předměte, zabíjí se i slovem l Zabiješ-li naději v duši člověka, jako bys mu život vzal. Zabiješ-li jeho čest a ctnost, jako bys jej vyřadil na smetiště lidských prostopášníků, kde nezbývá, než se sklonit před knížetem temna. Kdo si vezme na svědomí vyhánění člověka do zoufalství? To je totiž totéž, jako bys zabíjel. Zabít můžeš i víru v Pána, zabíjet můžeš touhu duše po spasení. Kdo podá drogu, nepoškozuje jen zdraví, ale i smysl života svého bližního. Zabíjí! ……………………           

Vaše Matka Maria

Doslov ke knize Hlas věčnosti

Čtenáře bude určitě zajímat, jakým způsobem se v totalitní době šířily vzkazy a modlitby, které přinášela na Zemi prostřednictvím omilostněné Anežky Matka Boží Panna Maria. Anežka jí běžně nazývá Matička.

            V této době byla vnitrostátní atmosféra v Československu velmi zlá. Za rozmnožování a šíření náboženských textů se pronásledovalo starým „gulagským“ způsobem. Trvalo to až do listopadové revoluce 1989.

            Jednotlivé modlitby byly původně rozšiřovány po každém „setkání“ Matičky s Anežkou. Opatrně bylo vybráno postupně deset důvěryhodných kněží a deset laiků, jimž byly strojopisné záznamy předávány. Tito se pak postarali o další šíření, takže lze říci, že předávání rostlo přímo geometrickou řadou.

            První část knihy vyšla dávno před listopadovou revolucí a zahrnovala „promluvy“ jen do poloviny roku 1987. Dva nadšenci a odvážlivci byli bývalí političtí vězni z padesátých let. Věděli, co za tresty STB, soudy, a vůbec celá totalitní moc dokáže na oponenta uvalit. …………………

Rozšířené vydání končí v roce 1993.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.